#triatletAlex: Jak jsem dokončil svůj první triatlon

Dokončit svůj první triatlon. Jako dárek k narozeninám. K padesátým a sám od sebe! To už je slušná challenge. A Alex si jí letos v sobotu 22. června po víc jak roce tréninku splnil, stal se oficiálně triatlonistou. Jak se mu závod podařil? Na co na trenováno měl? Na co možná o něco méně? A hlavně, bude závody ještě opakovat? Přečtěte si Alexovo první ohlédnutí za jeho tri-premiérou.

Červnový Trikanec byl tvůj první triatlon. Co byla vlastně tvoje motivace se pustit do triatlonu?

#miseTriatlon jsem si vymyslel v 2022 v červnu jako dárek k 50. narozeninám v roce 2024. Postupně jsem zvyšoval laťku, nejdříve běhy 5k, 10k, půlmaraton, maraton, všechny typy SpartanRace závodů a teď triatlon..

Jak dlouho jsi na něj před tím trénoval?

Zhruba rok plánovaného tréninku (#coachKája – běh, kolo, plavání; #coachIva – silové tréninky). Ale ne všechno šlo podle představ. Musel jsem se od píky naučit kraul, začít pořádně jezdit na kole a rozběhat se. Je potřeba všechny aktivity skloubit s prací, s rodinou a dětmi. Triatlon je v tomhle opravdu náročnější. Takže tréninky probíhaly většinou ráno mezi 5 až 7 hodinou, aby pak člověk měl klid a čas na vše ostatní. Později jsem plavání přesunul na 19 hodinu večerní v bazénu, kdy už tam byl klid.

A jak jsi měl na samotný závod natrénováno?

Nebál jsem plavání, ani kola. Ale běh… běh je zatím indiánský běh, ale lepší se to.

No a jak si se cítil na startu, byl jsi nervózní?

Vzhledem k tomu, že jsem zažil starty půlmaratonu, maratonu a Spartan Race závodů, tak jsem nějakou trému necítil. Co pro mě bylo nové, bylo depo a připravit si všechny věci. Registraci jsem raději provedl už o den dříve, abych si vše mohl v klidu připravit. A ráno jsem jel na místo už dvě hodiny před startem a okukoval, kdo co dělá. Kdy se jak převléknout a tak dál. Ostřílení borci si dojeli na závody na kole s batůžkem, vyndali sandály a boty na běhání, ručníček a smotaný neopren. A měli hotovo. To si ještě musím všechno vychytat.

Pojďme si to hezky projít krok za krokem. Jaké bylo plavání?

Byla to moje premiéra se startem ve vodě. Díky bohu za neopren, který jsem si kupoval na poslední chvíli (10 dní před startem a byl jsem s ním jednou plavat). Problém byl, že nikde na prodejně neměli moji velikost XXL a rozhodně jsem si ho chtěl před koupí vyzkoušet – což se naštěstí povedlo, no ve zkušební kabince bylo těsno a horko. Není to sranda se do toho narvat. Jsem taky asi jedinej člověk, který si oblékl neopren naruby. Nešlo to ani oblíknout, natož svlíknout (fotka).

Voda studená, držel jsem se vzadu, plaval kraul a přecházel na prsa, plaval kraul a přecházel na prsa, plaval kraul a přecházel na prsa, otočka, plaval kraul a přecházel na prsa, plaval kraul a přecházel na prsa, otočka, plaval kraul a přecházel na prsa, plaval kraul a přecházel na prsa a konec.

O depu se říká, že je čtvrtá disciplína triatlonu, pro mnohé skoro ta nejhorší. Jak to šlo napoprvé tobě?

Mám rekord – 3:49 (nechápu, jak to jeden ze závodníků měl za 19 vteřin). Ani nebyl problém s neoprenem, vyslechl jsem rozhovor, než jsme vlezli do vody, od zkušených závodníků: sundej to, dokud je mokrej. Takže po výlezu z vody, neopren do pasu a pak rychle do depa. Ale problém byl s ponožkami, na to jsem si musel sednout. Takže tady bych mohl nějakou minutku ušetřit.

A co kolo, jaká byla cyklistická část?

Kolo mi nevadí, ani kopce, takže na pohodu. Předjel mě jediný závodník. 🙂

No a zbývá nám to nejlepší nakonec, jak se ti běželo?

Jak jsem říkal, běh natrénovaný není (váha 112 kg není zatím ideální), ale povedlo se mi více tratě běžet než jít. Hlavně jsem se držel hesla – běhej, kde jsi vidět. Takže před stadionem, celý okruh na něm a za stadionem byl běh, pak na indiána. Příště už to bude zase lepší.

Co byla tvoje první myšlenka v cíli? Že už se těšíš na příště?

Měl jsem radost, že jsem to přežil. 🙂 Ano, naplánoval jsem 3 závody za sebou po týdnu. Takže hurá!

Co tě na závodě nejvíc překvapilo? Pozitivně i negativně?

Asi to, že mě na kole předjel jen jeden závodník, protože když jsem vylézal z vody, tak za mnou jich bylo nejméně 10. Ale když jsem dojel cyklistickou část a parkoval kolo do depa, zjistil jsem, že všichni kromě toho jednoho, mě předběhli už v depu. 🙂

Jaká by byla jedna věta, která by tvojí premiéru shrnula?

Dokud si člověk nevyzkouší závod (já jsem v tréninku zatím disciplíny nespojoval) tak si nevěří. Ale bylo to boží. A umocnil to i fakt, že to bylo v rodném městě, s podporou od kamarádů a rodiny.

A co bys vzkázal těm, co se k triatlonu (nebo i jiným závodům) stále nemůžou rozhoupat?

No přeci, že #nikdynenipozde to zkusit. I když zavřou závod jako já (a jsou to největší ovace a fandění od pořadatelů – protože už je konec!), tak udělali něco pro sebe, posunuli se a nastavili si hranici pro další zlepšení a nové výzvy.